Ojeté auto – radši snad ne

  1. pokus – zajímavé auto – prodejce špatně odhadl cenu a při zjištění, že je o něj zájem zdražil o 26%
  2. pokus – Já: „bylo auto havarované?“ On: „Neee“  ..pár minut vyptávání na něco jiného… Já: „Bylo auto někde stříkané?“ On: „Jen nárazník a rozstřik na blatníky, nechal jsem to přestříkat, aby to dobře vypadalo…“ Já: „takže sbohem“
  3. pokus – soukromý prodávající – v inzerátu: „bazary nevolat“ atd… – při rozhovoru si tak nějak nevzpomněl, že je auto v evidenci úvěrové firmy
  4. pokus –  stáčka -60.000 km, díky: http://www.sdruzeni-sova.cz/
  5. pokus – autorizovaný prodejce jisté značky, auto s poctivými km. Nicméně, tak jak bylo auto dodrbané za 4 roky jsem ještě neviděl
  6. pokus – auto v majetku bazaru – autobazar v insolvenci – zatajeno při zájmu o vůz

…..a tím jsem na dlouho se zájmem o ojetiny skončil.

Holt, když si jednou koupíte nové auto, je už problém koupit ojeté.

P.S. pak je tu ještě tzv. pojem  „rychlé kilometry“ – to jsou relativně nová auta 2,3,4 roky stará s 200.000 a více najetými km. To je prý v pohodě – nevěřím. 200.000 je 200.000 a dnešní auta a motory jsou běžně konstruovány na  250.000 km. Investice do oprav pak klidně dosáhnou půlky ceny koupené ojetiny. Navíc 200.000 já najedu za 15 roků.